Novinky

.

Vážení klienti, 

dovolujeme si Vám tímto oznámit, že i v období nouzového stavu v České republice je provoz naší advokátní kanceláře plně zajištěn. Přestože vesměs pracujeme přes vzdálený přístup, úroveň našeho technického vybavení nám umožňuje i nadále řešit vaše případy na stejné úrovni, jako tomu bylo doposud.

Případná nezbytná jednání zajišťujeme s využitím audio či video konverzací v aplikacích WhatsApp, Skype či Threema. 

Děkujeme za vaši důvěru! Přejeme vám v těchto chvílích co největší duševní pohodu a především pevné zdraví!

za AK Pelikán & Schelle

Mgr. Martin Pelikán, advokát a partner

27. 3. 2020



Ústavní soud: Podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nesmí být zpoplatněno!

15.11.2019

Ústavní soud dne 13. listopadu vyhlásil nález sp. zn. Pl. ÚS 7/19, kterým na základě návrhu Transparency International podle ustanovení § 74 zákona o Ústavním soudu zrušil celé ustanovení § 259 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, podle jehož odstavce 1: "Za podání podnětu k zahájení správního řízení z moci úřední Úřad od toho, kdo podnět podal, vybere poplatek ve výši 10 000 Kč."

Ústavní soud při zrušení tohoto ustanovení v prvé řadě upozornil na nejednoznačné, nepředvídatelné a ve vztahu k jiným zákonným ustanovením vnitřně rozporné vymezení povinností ÚOHS. Klíčovým problémem byl následek nezaplacení poplatku z hlediska povinnosti ÚOHS zahájit řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední podle § 249 ZZVZ. Na jedné straně se předpokládalo, že ÚOHS bude zkoumat všechny rozhodné okolnosti, jež by mohly odůvodňovat zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední, na straně druhé však bylo vyloučeno, aby se za tímto účelem zabýval těmi podněty, u nichž nedošlo k zaplacení poplatku. Vnitřní rozpornost mj. v důsledku znamenala, že by se v případě nezaplacení poplatku neuplatnila povinnost k zahájení řízení z moci úřední, resp. k jeho zahájení může dojít jen za předpokladu, že by podnět nebyl podán znovu a řádně nebo že by se skutečnosti odůvodňující zahájení řízení z moci úřední dozvěděl ÚOHS jinak při své úřední činnosti.

Kdo podal podnět tak fakticky platil poplatek za to, aby ÚOHS dostál své zákonné povinnosti.

Dále podle Ústavního soudu se poplatek také míjí s obvyklou funkcí poplatků, jelikož tomu, kdo podá podnět a poplatek za něj zaplatí, neposkytuje vůbec žádnou ekvivalenci (např. garance zahájení řízení).

S argumenty zastánců zpoplatnění podání podnětu, které se dají shrnout tak, že jeho účelem je zamezení podávání zjevně bezdůvodných či kverulantských podání (v důsledku nízká celková zátěž ÚOHS), se Ústavní soud rovněž vypořádal. Právní úprava podle něj nevytváří prostor pro efektivnější řešení skutečně důvodných podnětů ze strany ÚOHS a ani nedokáže smysluplným způsobem ochránit práva a svobody samotných zadavatelů, resp. podle Ústavního soudu nic nenasvědčuje tomu, že by zavedení poplatku vytvářelo ÚOHS prostor pro lepší prověřování skutečně důvodných podnětů. Z hlediska praktických argumentů také poukázal na takřka zanedbatelný počet řízení zahájených z moci úřední ze strany ÚOHS, nízký počet podaných podnětů a na počet pracovníků ÚOHS, který byl dimenzován na vysoký počet přezkumné činnosti podle předchozí zákonné úpravy.


Andrea Pelikánová Schelle vystoupila na konferenci o veřejných zakázkách
3.10.2019
Partnerka advokátní kanceláře Pelikán & Schelle, Andrea Pelikánová Schelle, vystoupila se svým příspěvkem, který se věnoval problematice postavení dodavatelů ve veřejných zakázkách, na konferenci pořádané společností Otidea pod názvem "Zažili jsme již vše?". Na konferenci vedle Andrey vystoupili významní odborníci věnující se problematice veřejných zakázek, jako např. Lukáš Klee, Jaroslav Kračún, Juraj Bugala, Radim Jančura a řada dalších. Podrobnosti o konferenci včetně jednotlivých prezentací lze nalézt zde https://www.otidea.cz/konference/konference-2019/


Rozhovor Andrey Pelikánové Schelle pro odborný časopis "Verejné obstaravania v kocke"


Zruší Ústavní soud poplatek za podnět ÚOHS?                                                                                         4.9.2019                                                                                                                                                                  Veřejná ochránkyně práv navrhuje zrušit poplatek 10.000,- Kč za podání podnětu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Anna Šabatová se jako vedlejší účastnice připojila k řízení u Ústavního soudu, který má poplatek přezkoumat na základě dřívější ústavní stížnosti nevládní organizace Transparency International.
Poplatek za podnět (který může podat každý, kdo chce upozornit např. na podezřelou veřejnou zakázku) byl zaveden přijetím nového zákona o veřejných zakázkách v roce 2016. Nejčastěji opakovaným argumentem pro jeho zavedení byla snaha chránit ÚOHS od zbytečných a zneužívajících podání a zefektivnit tak jeho činnost.
Podle veřejné ochránkyně práv však praxe ukazuje, že právní úprava zavádějící poplatek 10.000,- Kč "fakticky vede k popření dozorové role ÚOHS, k nepřípustné nečinnosti tohoto úřadu a k zásahu do práva petičního." Plénu Ústavního soudu proto doporučuje, aby této stížnosti vyhověl a příslušná ustanovení zákona o veřejných zakázkách zrušil.


Policejorgán může nechat odstavit web či přikázat uchování emailů až na čtvrt roku                            15.8.2019
Zákonem č. 287/2018 Sb., který novelizuje zejména dva hlavní trestněprávní předpisy, tj. trestní zákoník a trestní řád, byl do posledně jmenovaného procesního předpisu vložen nový paragraf - 7b.
Jeho první odstavec zní takto: "Je-li zapotřebí zabránit ztrátě, zničení nebo pozměnění dat důležitých pro trestní řízení, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, lze nařídit osobě, která uvedená data drží nebo je má pod svojí kontrolou, aby taková data uchovala v nezměněné podobě po dobu stanovenou v příkazu a učinila potřebná opatření, aby nedošlo ke zpřístupnění informace o tom, že bylo nařízeno uchování dat." Podle druhého odstavce v případě potřeby zabránit pokračování v trestné činnosti nebo jejímu opakování, lze nařídit takové osobě, aby znemožnila přístup jiných osob k datům.
Příkaz může v přípravném řízení vydat státní zástupce nebo policejní orgán s předchozím souhlasem státního zástupce (a v naléhavých případech i bez tohoto souhlasu), v ostatních fázích řízení jej vydává předseda senátu. Příkaz musí obsahovat označení dat, na která se vztahuje, odůvodnění a dobu jeho trvání (přičemž tato nesmí být delší než 90 dnů).
Nová ustanovení lze vnímat jako problematická hned z několika důvodů. Zaprvé, pod pojem "data v počítačovém systému nebo na nosiči informací" lze zřejmě zařadit obsah emailové komunikace (vč. příloh) či Messengeru nebo WhatsAppu, kde může být komunikace často velmi důvěrná. V případě příkazu znemožnění přístupu jiným osobám to může mimo jiné znamenat povinnost vypnout webové stránky např. e-shopu. Za druhé, příkaz nejčastěji nebude vydávat soudce (jak je tomu např. v případě odposlechů); soudce se pravděpodobně dostane ke slovu až v rozhodování o případném vydání těchto dat. Za třetí, není jasné, jak a kým bude přezkoumána naléhavost případu, pokud policejní orgán případ vydá bez souhlasu státního zástupce. Za čtvrté, vydání příkazu je možné v případě podezření kteréhokoli trestného činu, nikoli pouze předem stanoveného výčtu trestných činů (jak je tomu opět v případě odposlechů), např. teroristických trestných činů, kde by takový zásah do ústavně zaručeného práva na soukromí byl považován v poměru k hrozícím následkům za legitimní. Za páté, v úpravě není nijak pamatováno na důvěrnostní vztah mezi advokátem a klientem. Za šesté, není zcela zjevné, jaké jsou vzájemné vazby na další, podobná ustanovení, která trestní řád obsahuje.
Názory, které nové úpravě vytýkají její nedomyšlenost, jakož i kritizují způsob jejího přijetí, tj. bez odůvodnění či odborné diskuze, jednoznačně mají své opodstatnění. V této souvislosti vyvstává také otázka, zde je taková úprava "ještě" ústavně konformní, nebo je již za hranou a představuje neoprávněný zásah do základních práv podle LZPS. V každém případě lze očekávat, že se právě začínající diskuze nad novými ustanoveními ještě chvíli povede.


Rozhodnutí Ústavního soudu                                                                                                                                        14.8.2019                                                                                                                                                                                  Ústavní soud v nálezu rozhodl, že insolvenční soud musí v nově otevřeném řízení věcně rozhodnout o incidenční žalobě stěžovatelů na popření pohledávky zajištěného věřitele.Jako ústavně nekonformní uznal Ústavní soud právní úpravu, která nedává při oddlužení dlužníku možnost popřít pohledávku zajištěného věřitele. V případě, který rozhodl ÚS nálezem III. ÚS 2589/17 šlo o problematické ustanovení § 410 odst. 2 insolvenčního zákona (účinnost do 30. 6. 2017), resp. § 410 odst. 5 insolvenčního zákona (účinnost do 31. 5. 2019). V daném případě se stěžovatelé nacházeli v situaci, kdy věřitel vybral insolvenčního správce, který uznal pohledávku, která několikanásobně převyšovala původní závazek (více než 10x). Pohledávka nebyla, co to výše popřena insolvenčním správcem. Krajský soud v Brně a postupně Vrchní soud v Olomouci a Nejvyšší soud se shodly, že stěžovatelé popřeli pohledávku zajištěného věřitele, což vzhledem k § 410 odst. 2 insolvenčního zákona nemá žádné účinky, a tudíž nejsou ani osobami oprávněnými k podání žaloby o určení pohledávky. Ústavní soud však zastává jiný názor než obecné soudy a rozhodl, že v daném případě stěžovatelům jakožto spotřebitelům byla odebrána možnost přezkoumat oprávněnost věřitelovy pohledávky, např. zda příslušné úvěrové smlouvy neobsahují tzv. zneužívající klauzule.Právní úprava v případě výkonu popěrného práva neracionálně rozlišovala mezi dlužníky věřitelů zajištěných a nezajištěných pohledávek. Novelizací insolvenčního zákona s účinností k 1. 6. 2019 bylo slovo "nezajištěný" z ustanovení vypuštěno.


Advokátní kancelář Pelikán & Schelle zastupuje město Brno ve sporech o zaplacení smluvní pokuty
3.5.2019

Advokátní kancelář Pelikán & Schelle získala veřejnou zakázku na právní zastupování v rámci řízeních o zaplacení smluvní pokuty v souvislosti s uzavíranými kontrakty pro Statutární město Brno.


Martin Pelikán autorem odborné publikace Shrnutí předpisů o advokacii
10.4.2019
Nakladatelství Wolters Kluwer vydalo (již během minulého roku) publikaci, jejímž autorem je partner advokátní kanceláře Mgr. Martin Pelikán. Publikace je souhrnem právní úpravy výkonu advokacie a poskytování právních služeb. Autor publikaci sepsal, jako příručku zejména pro advokátní koncipienty, kteří se připravují k advokátním zkouškám. Vzhledem k tomu, že právní úprava ve vztahu k výkonu advokacie, jakož i poskytování právních služeb je relativně komplikovaná, může tato publikace sloužit nejen koncipientům, ale i advokátům a všem, kteří se touto problematikou blíže zaobírají.


Novela zákona o zadávání veřejných zakázek a trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti
20.3.2019
V souvislosti s přijetím zákona č. 287/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, došlo k novele zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále jen "ZVZ"). Z přílohy č. 3 ZVZ byly vyňaty trestné činy podílnictví a podílnictví z nedbalosti. Skutkové podstaty těchto trestných činů novelou trestního zákoníku v podstatě rozšířily skutkové podstaty trestných činů "legalizace výnosů z trestné činnosti" a "legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti" (§ 216 a § 217 trestního zákoníku). Novela je účinná od 1. 2. 2019.


Pokuta 11 mil. Kč za nezákonné uzavírání dodatků k veřejné zakázce
15.3.2019
Hlavní město Praha neuspělo u Krajského soudu v Brně s žalobou proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v případě tzv. Trojského mostu (62 Af 48/2017-94). Hlavnímu městu byla ÚOHS uložena pokuta ve výši 11 000 000 Kč z důvodu naplnění znaků správního deliktu podle zákona o veřejných zakázkách (zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, dále jen "ZVZ"), z důvodu provedení podstatné změny práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o dílo, která byla uzavřena z důvodu výstavby nového Trojského mostu. Trojský most, který byl reálně postaven, však neodpovídal uzavřené smlouvě a podle ÚOHS i soudu byl fakticky postaven jiný most, přičemž celková cena se lišila v řádech stovek milionů korun.
V žalobě podané hlavním městem ke KS v Brně bylo namítáno, že byla použita nepřípustná analogie, vzhledem k tomu, že jednání hlavního města nebylo deliktní před novelizací ZVZ v roce 2012. Druhou námitkou bylo špatné určení horní hranice pokuty. Soud se však ztotožnil s rozhodnutími ÚOHS a žalobu ve všech jejích bodech zamítl. Hlavním důvodem zamítnutí bylo uzavírání dodatků ke smlouvám bez patřičného zadávacího řízení (obcházení ZVZ) a také, že most byl parametry i cenou (více než tři čtvrtě miliardy korun) diametrálně odlišný od původní projektové dokumentace.


Informace o výpadku NEN a ztrátě dat k podaným nabídkám a zadávacím dokumentacím
6.3.2019
Již více než dva týdny se řeší ztráta dat v rámci systému NEN (Národní elektronický nástroj pro administraci a zadávání veřejných zakázek). V rámci výpadku došlo ke ztrátě dat k (dle vyjádření MMR) 50 veřejným zakázkám, které budou muset být vysoutěženy znovu. Ztracené jsou přílohy k výběrovým řízením v běžných formátech .doc,.pdf,.xls. Podle MMR je u většiny z nich možná náprava. Přitom však min. 27 veřejných zakázek bude muset být vyhlášeno znovu. Vzhledem k tomu, že ztráta dat se týká jak zadávacích dokumentací, tak i podaných nabídek, přičemž k problému se přihlásila společnost Tesco SW, která za něj má odpovídat, je otázkou, jakým způsobem budou subjekty, kterých se ztráta dat týká, danou věc řešit. V daném případě se jedná o ztrátu dat, která bude zejména z pohledu podaných nabídek vysoce citlivá a v případě úniku informací z podaných nabídek by jistě vedla ke komplikovaným soudním sporům a případným náhradám škody . Z pozice zadavatelů by pak mohlo dojít k nezaviněným průtahům v rámci nutnosti opětovného vypsání nových zadávacích řízení, které může mít celou řadu negativních dopadů v rámci činnosti jednotlivých zadavatelů.


Informace o nálezu Ústavního soudu
21.2.2019
Nárok na vydání bezdůvodného obohacení nebo vícepráce?

Nález Ústavního soudu I. ÚS 1283/16 z 8. 11. se zabýval otázkou vydání bezdůvodného obohacení za to, že v rámci výstavby kolejových ramp byl vystavěn současně (na popud stavebního dozoru objednatele stavby) podchod spojující tyto dvě rampy. Obecné soudy nárok na vydání bezdůvodného obohacení zamítly, přičemž se přiklonily k závěru ohledně existence víceprací.
V daném případě byla uzavřena smlouva o dílo, která se týkala výstavby dvou kolejových ramp. Na popud stavebního dozoru objednavatele, byl zhotovitelem vystavěn podchod mezi rampami. Vzhledem k tomu, že nedošlo k zaplacení ceny za výstavbu podchodu, podal zhotovitel žalobu na vydání bezdůvodného obohacení. Městský soud v Praze a poté i Vrchní soud se shodli na argumentaci, že práce provedené výstavbou podchodu byly tzv. vícepráce, a to z toho důvodu, že byly věcně, časově i místně spjaty s plněním uvedeným v původní smlouvě o dílo. Dále soudy doplnily, že zhotovitel měl být obezřetnější a neplnit nic navíc do té doby, než neuzavřel dodatek k původní smlouvě o dílo nebo novou smlouvu o dílo vztahující se na stavbu podchodu.
Argumentace soudů byla podložena rozsudkem NS sp. zn. 32 Odo 1043/2005, který konstatoval, že objednatel není povinen zaplatit zhotoviteli jinou než ve smlouvě dohodnutou cenu díla (případně cenu určenou způsobem stanoveným ve smlouvě), nejde-li o snížení či zvýšení ceny díla za podmínek vymezených v § 549 obchodního zákoníku. Provede-li zhotovitel práce nad sjednaný rozsah díla a nejsou-li dány podmínky podle § 549 obchodního zákoníku pro vznik povinnosti objednatele zaplatit zhotoviteli cenu přiměřeně zvýšenou, nemůže zhotovitel hodnotu takových víceprací požadovat z titulu bezdůvodného obohacení, neboť v takovém případě se nenaplní žádná ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení upravených v § 451 a 454 někdejšího občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.). V případě stavby podchodu nešlo, podle obecných soudů, o plnění bez právního důvodu, ale o plnění na základě smlouvy o dílo, u něhož nebyly splněny podmínky pro úhradu těchto prací.
Ústavní soud se neztotožnil s argumentací obecných soudů, které stavbu podchodu uznaly jako tzv. vícepráce, ale určil, že stavba ramp a podchodu byla stranami považována za dvě rozdílná plnění a stavba podchodu měla být fakticky posouzena jako samostatné plnění, na které nelze vztáhnout původní smlouvu o dílo (stavba ramp). Ústavní soud tedy neuznal ustavení stavby podchodu jako tzv. vícepráce a tím pádem připustil možnost náhrady z titulu vydání bezdůvodného obohacení.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud rozhodnutí obecných soudů zrušil z důvodu porušení základního práva na soudní ochranu stěžovatele, a to z důvodu extrémního rozporu mezi právními závěry a skutkovými zjištěními. Dále také konstatoval, že je třeba posoudit jednání smluvních stran rovněž z hlediska dobrých mravů, respektive zásad poctivého obchodního styku.


Advokátní kancelář Pelikán & Schelle zastupuje klienty v souvislosti se zápisy do evidence skutečných majitelů
4.2.2019
Advokátní kancelář Pelikán & Schelle od konce minulého roku zastupuje řadu klientů v souvislosti s povinností zápisu právnických osob do evidence skutečných majitelů.

Evidence údajů o skutečných majitelích se týká informací o skutečných majitelích právnických osob zapsaných do některého z veřejných rejstříků dle zákona o veřejných rejstřících (obchodního, nadačního, společenství vlastníků jednotek, spolků, ústavů a obecně prospěšných společností) a svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů. Skutečným majitelem je pak fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě nebo ve svěřenském fondu. V případě obchodních korporací, spolků, obecně prospěšných společností a společenství vlastníků jednotek se má za to, že jejich skutečným majitelem je fyzická osoba, která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv (případně takovou osobu ovládá), větším než 25 % podílem na základním kapitálu či jí náleží alespoň 25 % zisku nebo rozdělovaných prostředků. Není-li taková osoba, považuje se za skutečného majitele fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu.
V mnoha případech (zejména u zahraničních subjektů) je značně složité identifikovat konkrétní fyzické osoby považované za skutečné majitele. Vzhledem k tomu, že tato povinnost má mimo jiné vliv i na účast v zadávacích řízeních na veřejné zakázky, je potřeba, aby subjekty tuto zákonnou povinnost co nejdříve splnily, přestože v současné době neexistují přímé sankce při jejím nesplnění.


Finanční dar pro Nadační fond dětské onkologie Krtek
1.2.2019
Advokátní kancelář Pelikán & Schelle darovala finanční hotovost pro Nadační fond dětské onkologie Krtek. Tento nadační fond podporuje od roku 1999 práci lékařů a zdravotníků Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno a je její neoddělitelnou součástí. Hlavní prioritou je zkvalitnění a zpříjemnění pobytu dětí v nemocnici, péče v průběhu trvání celé léčby a pomoc při vyrovnávání se s jejími následky. Zajišťuje dovybavení pracovišť Kliniky dětské onkologie, přispívá na výzkum, vzdělávání lékařů a zdravotnického personálu. Průběžně, podle aktuálních potřeb, vytváří projekty zaměřené na cílenou pomoc jednotlivým hospitalizovaným dětem, i dětem, které již aktivní léčbu ukončily a vyrovnávají se s jejími následky.

Jsme rádi, že můžeme takovouto formou pomáhat dětem v jejich nelehkých chvílích.


Školení ohledně povinností zahraničních dodavatelů v rámci účasti v zadávacích řízeních v České republice
1.2.2019
Advokátní kancelář Pelikán & Schelle pravidelně školí na Slovensku témata ohledně zákonné právní úpravy v souvislosti s podáváním nabídek na veřejné zakázky ze strany zahraničních dodavatelů. Dodavatelé ze Slovenské republiky jsou nejčastějšími zahraničními uchazeči o veřejné zakázky v rámci zadávacích řízení v České republice. Právní úprava v souvislosti s povinnou elektronizací, jakož i evidencí skutečných majitelů právnických osob přinesla pro zahraniční uchazeče celou řadu nových povinností. Zahraniční uchazeči o veřejné zakázky stále nemají dostatečný přehled a informace o povinnostech v souvislosti s účastí v českých zadávacích řízeních. Jsme rádi, že můžeme i zahraničním účastníkům pomoci při zadávání veřejných zakázek.


Advokátní kancelář Pelikán & Schelle se stala adoptivními rodiči lamy Alpaky a lamy Vikuni v zoologické zahradě Brno.
1.2.2019
Advokátní kancelář Pelikán & Schelle se rozhodla na konci minulého roku, že adoptuje dvě zvířata z řady lam, přičemž jsme vybrali lamu Alpaku a lamu Vikuňu. Tyto lamy můžete potkat v Zoologické zahradě Brno a věříme, že se jim s naší pomocí bude skvěle dařit.


Vyhraný spor ohledně nezákonného dělení veřejné zakázky a vzájemné souvislosti stavebních prací a dodávek
1.2.2019
Advokátní kancelář Pelikán & Schelle po letitých sporech ohledně uložení korekce dotace klientovi ze strany Regionální rady soudržnosti uspěla v plném rozsahu. Po více než 4 letech sporů s jednotlivými kontrolními orgány ohledně uložení korekce dotace v souvislosti se shledaným porušením v rámci aplikace zákona o veřejných zakázkách a dotačních pravidel, které mělo spočívat v nezákonném sloučení nesouvisejících stavebních prací a dodávek, došlo k zastavení řízení ze strany Regionální rady soudržnosti Severozápad pro neshledání žádného porušení. Kontrolní orgán dal plně zapravdu naší argumentaci ohledně vzájemné souvislosti stavebních prací a dodávek. Toto rozhodnutí považujeme za průlomový precedens, neboť otázka nezákonného dělení veřejných zakázek je stále velice diskutovaným tématem, které je z hlediska právní úpravy velice nejednoznačené.


Ústavní soud nezmírnil tzv. "protikuřácký zákon" zrušením ustanovení, která se týkají zákazu kouření ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb
24.4.2018
Dne 18. 4. 2018 rozhodlo plénum Ústavního soudu (Pl. ÚS 7/17) o návrhu skupiny senátorů na zrušení některých ustanovení zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který je však známější jako protikuřácký zákon.
Navrhovatelka napadená ustanovení rozdělila do sedmi skupin, které považovala za neústavní, a to především z důvodů rozporu s lidskou svobodou, ochranou vlastnictví a právem podnikat. Ústavní soud na druhou stranu vyjmenoval cíle protikuřáckého zákona, z nichž je většina zaručena Listinou základních práv a svobod, jako např. ochrana zdraví, života, ochrana dětí a mladistvých i ochrana těhotných žen, zlepšení životního prostředí či snižování výdajů státu v oblasti zdravotnictví.
Ústavní soud rozhodl o zrušení některých ustanoveních, avšak změny lze považovat spíše za kosmetické. Je tedy možné tvrdit, že zákon jako takový uspěl v testu proporcionality a z velké části platí ve verzi, v jaké byl přijat. Úplný zákaz kouření v restauračním zařízení tedy platí nejméně do novely protikuřáckého zákona, která by daná ustanovení pozměňovala.


Nehoda pouťové atrakce v Zaječí - klient AK Pelikán & Schelle zproštěn obžaloby
24.4.2018
Medializovaný případ nehody pouťové atrakce v Zaječí, k níž došlo v červenci roku 2017 na Hodonínsku, řešil Okresní soud v Břeclavi na základě obžaloby Okresního státního zastupitelství.
Obhajobu provozovatele převzal Mgr. Martin Pelikán z Advokátní kanceláře Pelikán & Schelle.
Na atrakci typu EXTREME došlo nešťastnou náhodou k poranění celkem 7 lidí. Soud ve zkráceném řízení navrhnul našemu klientovi podmíněný trest a zákaz činnosti na dobu 5 let. Po podaném odporu se podařilo prokázat, že klient dodržel své povinnosti jak při provozu tak instalaci atrakce a nejednal proto v nedbalosti (či dokonce úmyslně). Z tohoto důvodu Okresní soud v Břeclavi zprostil našeho klienta obžaloby.



Rozhodnutí Ústavního soudu týkající se zavedení další fáze EET
20.3.2018
Rozhodnutí Ústavního soudu z konce minulého roku odsunulo zavedení třetí a čtvrté fáze EET. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 12. 12 2017, sp. zn. Pl. ÚS 26/16 mimo jiné rozhodl o vyjmutí plateb kartou a v e-shopech z evidence EET.
Třetí a čtvrtá fáze EET by se měly spustit podle ministryně financí Aleny Schillerové od poloviny roku 2019. Schillerová chce udělit výjimku z EET fyzickým osobám, které neplatí DPH a ročně jim projde rukama méně než 200 tisíc Kč v hotovosti. Povinnost by se měla nově týkat také řemeslníků či advokátů.



Rekodifikace trestního a civilního práva procesního
7.2.2018
Ministerstvo spravedlnosti v lednu letošního roku přistoupilo ke zveřejnění několika částí připravené rekodifikace trestního řádu, která má nahradit zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád soudní, jenž na území České republiky platí skoro šedesát let a za tuto dobu byl téměř stokrát novelizován.
Jedním z hlavních cílů nové úpravy je zrychlení a zjednodušení trestního řízení tak, aby byla doba mezi spácháním trestného činu a potrestáním pachatele co nejkratší. Proto se počítá s možností zkrátit přípravné řízení při vyšetřování přečinů a s rozšířením možností, kdy lze uzavřít dohodu o vině a trestu. U rozsáhlých případů v řízení před soudem prvního stupně navrhuje úprava přednést pouze hlavní body obžaloby a listinných důkazů a v dalším pak odkázat na písemné vyhotovení, které bude k dispozici. Ministerstvo si od nových pravidel rovněž slibuje také nižší administrativní zátěž orgánů činných v trestním řízení, a to i v návaznosti na projekt elektronizace justice. K dokumentování průběhu trestního řízení bude sloužit elektronický informační systém.
Na podobě nových pravidel se může podílet odborná i laická veřejnost, prostřednictvím komentářů či dávání "palců nahoru" či "palců dolů", a to na zvlášť zřízených webových stránkách - https://tpp.justice.cz.
Ministerstvo spravedlnosti aktuálně rovněž pracuje na rekodifikaci civilního práva procesního. Civilní řád soudní, jak je připravovaný předpis nazýván, byl v listopadu loňského roku zpřístupněn k připomínkám veřejnosti na adrese https://crs.justice.cz.
I Vy se tedy můžete podílet na formování připravovaných předpisů, které budou v právnickém prostředí hrát důležitou roli.


Aktuální činnost naší  advokátní kanceláře
27.12.2017
Advokátní kancelář Pelikán & Schelle se bude od ledna 2018 podílet na poskytování právních služeb obchodní společnosti Thermal Pasohlávky a.s., jež je ve vlastnictví Jihomoravského kraje a obce Pasohlávky. Mezi hlavní projekty Thermal Pasohlávky patří výstavba termálních lázní za účasti čínského investora, který by se měl na výstavbě podílet částkou přesahující 2 miliardy Kč. Jde přitom o jeden z největších chystaných PPP (public private partnership) projektů svého druhu. Mezi další projekty Thermal Pasohlávky patří například využití archeologicky významných lokalit v oblasti Jihomoravského kraje, a to jak pro účely vědecké, tak i pro zvýšení atraktivity lokality co do cestovního ruchu.


Advokátní kancelář Pelikán & Schelle se podílela na přípravě námitek proti rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení na veřejnou zakázku zahrnující výstavbu obchvatu dálnice D48 Frýdek-Místek v celkové hodnotě přesahující
3 miliardy Kč.


Advokátní kancelář Pelikán & Schelle dlouhodobě poskytuje právní služby klientovi obviněnému v rámci jednoho z mediálně nejsledovanějších případů tzv. úniků informací z policejních spisů.


Návrat předkupního práva ke spoluvlastněné nemovitosti
11.12.2017
Od 1. ledna 2018 vstoupí v účinnost část novely občanského zákoníku (zákon č. 460/2016 Sb.) z prosince 2016, která částečně zpět nastoluje stav platný za účinnosti starého občanského zákoníku. Spoluvlastníci nemovitosti budou tedy opět mít při převodu podílu předkupní právo, které se uplatní jak u úplatných, tak i bezúplatných převodů. Výjimkou bude převod podílu na osobu blízkou.
Po novele tedy § 1124 odstavec 1 zní:
"Převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů."
Odstavec 2 pak zní:
"Odstavec 1 se použije i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu."
Ke změně pak také došlo v § 1125, který upravuje možnost vzdát se předkupního práva takto:
"Spoluvlastník se může vzdát předkupního práva podle § 1124 s účinky pro své právní nástupce. Jde-li o nemovitou věc zapsanou do veřejného seznamu, vzdání se předkupního práva se do něj zapíše."
Novela byla přijata zejména za účelem zabránit stavu, kdy spoluvlastníci nemovitostí nemohli ovlivnit, kdo bude jejich novým spoluvlastníkem.


Informace o novele zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
K 1. 7. 2017 nabyla účinnosti novela zákona č 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek a to zákonem č. 183/2017 Sb.
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 368/2016 Sb., se mění takto:
1. V § 248 odst. 3 se slova "správní delikty" nahrazují slovem "přestupky" a slovo "sankce" se nahrazuje slovem "pokuty".
2. V § 256 se slova "spáchání správního deliktu" nahrazují slovem "přestupku" a slova "osoba podezřelá z jeho spáchání" se nahrazují slovy "pouze obviněný".
3. V části třinácté hlavě II nadpis dílu 3 zní:
"Přestupky".
4. V nadpisech § 268 a 269 se slova "Správní delikty" nahrazují slovem "Přestupky".
5. V § 268 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 269 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 269 odst. 2 se slova "správního deliktu" nahrazují slovem "přestupku".
6. V § 268 odst. 2 a 3 a v § 269 odst. 3 se slova "správní delikt" nahrazují slovem "přestupek".
7. § 270 včetně nadpisu zní:
"§ 270
Společná ustanovení k přestupkům
(1) Má se za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý.
(2) K odpovědnosti fyzické osoby za přestupek podle tohoto zákona se nevyžaduje zavinění. Fyzická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila.
(3) Má-li být uložen zákaz plnění smlouvy, přihlédne se při určení výměry pokuty zadavateli též k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.
(4) Přestupky při uveřejňování nejsou trvajícími přestupky.
(5) Promlčecí doba činí 5 let.
(6) Promlčecí doba se přerušuje
a) oznámením o zahájení řízení o přestupku,
b) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným.
(7) Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.
(8) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 10 let od jeho spáchání.
(9) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(10) Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném Úřadem v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Ustanovení zákona upravujícího řízení o přestupcích, která se týkají požadavků na vzdělání oprávněných úředních osob, se na řízení o přestupcích, k jejichž projednání je příslušný Úřad podle tohoto zákona, nepoužijí.
(11) Na postup Úřadu podle tohoto zákona se ustanovení § 13 odst. 1, § 15 až 17, 19, 24 až 27, § 32, § 35 písm. a), d) a e), § 38 písm. e), § 42, 43, 45, 48 až 50, § 51 písm. b), § 53, 54, 59, 68, 70, 71, 76, § 80 odst. 2 a 3, § 82, 87, § 88 odst. 1 a 2, § 89, § 93 odst. 1 písm. d), g) a h), § 94, § 95 odst. 2 a § 96 odst. 1 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.".


Posouzení střetu zájmu člena hodnotící komise a účastníka zadávacího řízení
18.7.2017
Advokátní kancelář Pelikán & Schelle se podílela na posouzení střetu zájmu v souvislosti s členstvím v hodnotící komisi na veřejnou zakázku. Otázka střetu zájmů členů hodnotící komise a účastníků zadávacích řízení je často velice komplikovanou problematikou, která může vést ke zrušení zadávacího řízení nebo vyloučení některého z podjatých subjektů, a to jak na straně člena hodnotící komise, tak i na straně uchazeče. Je povinností zadavatele tyto skutečnosti vždy prověřovat a využít všech prostředků k zabránění nezákonného postupu.


Článek "K některým otázkám předsmluvní odpovědnosti v praxi", OBCHODNĚPRÁVNÍ REVUE 5/2017
Mgr. Martin Pelikán
27.6.2017
Článek prochází konkrétní skutkové podstaty pro delikty související s vyjednáváním smlouvy, kterých se lze dopustit ještě před uzavřením smlouvy, jak je stanovuje občanský zákoník.


Advokátní kancelář Pelikán & Schelle se podílela na veřejné zakázce zadávané v soutěžním dialogu
20.6.2017
Advokátní kancelář Pelikán & Schelle se podílela na úpravě a kontrole zadávací dokumentace k významné veřejné zakázce na stavební práce zadávané ve specifickém druhu zadávacího řízení - soutěžním dialogu. Tento druh zadávacího řízení je praxi využíván velice zřídka a to v případě složitých projektů, kdy zadavatel v první fázi hledá řešení pro budoucí plnění.


Zákonnost úhrady poplatku za podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
14.6.2017
Andrea Pelikánová Schelle se vyjádřila pro ČTK ve spojitosti s judikátem Krajského soudu v Brně řešící otázku zákonnosti úhrady poplatku za podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Níže jsou uvedeny odkazy na celý článek.
https://www.vz24.cz/clanky/soud-vyhovel-uohs-ve-sporu-o-poplatek-za-podnet/
https://www.ceska-justice.cz/2017/06/soud-vyhovel-uohs-ve-sporu-zaplaceni-poplatku-za-podnet/


Veřejná zakázka
31.5.2017

Advokátní kancelář Pelikán & Schelle, ve spolupráci se společností Otidea a.s., získala veřejnou zakázku v souvislosti s administracemi veřejných zakázek pro město Ostrava.


Andrea Pelikánová Schelle autorkou článku na téma předsmluvní odpovědnosti ve veřejných zakázkách 31.5.2017                                                                                                                                                                                      Článek vyšel v časopise Veřejné zakázky v praxi https://www.forum-media.cz/detail-produktu/verejne-zakazky-v-praxi.html


Martin Pelikán autorem odborné publikace Zajištění a utvrzení dluhu v praxi

24.4.2017
Nakladatelství Wolters Kluwer právě vydalo odbornou publikaci Zajištění a utvrzení dluhu v praxi, jejímž autorem je partner advokátní kanceláře Mgr. Martin Pelikán. Publikace je praktickou příručkou z ediční řady Právo prakticky. Formou praktických příkladů, vzorů a tabulek seznamuje autor čtenáře s instituty používanými v právní praxi k zajištění a utvrzení dluhu, kterými jsou například ručení, finanční záruka, směnka, zástavní právo, smluvní pokuta a další. Na konci knihy najde čtenář praktické vzory, kterými jsou například zástavní smlouva k nemovitým věcem nebo smlouva o zákazu zcizení a zatížení nemovitostí. Autor tak ve své knize zúročil své každodenní zkušenosti z advokátní praxe.
Publikace má sloužit odborné i širší veřejnosti k rychlé orientaci v rámci problematiky zajištění a utvrzení dluhu, přičemž pro lepší a praktickou orientaci jsou jednotlivá témata rozebírána na základě příkladů z praxe.
Wolters Kluwer je jedním z předních světových vydavatelů a poskytovatelů informačních produktů a služeb.


Martin Pelikán se vyjádřil pro Businessinfo.cz: Daně nebo účetnictví? Malé firmy často tápou, může je to vyjít draho 24.4.2017
Advokátní kancelář Pelikán & Schelle se vyjádřila pro webový magazín Businessinfo.cz ve vztahu k otázkám souvisejícím s odpovědností a náhradou škody účetních a daňových poradců. Celý článek si můžete přečíst zde: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/dane-nebo-ucetnictvi-male-firmy-casto-tapou-muze-je-to-vyjit-draho-87849.html


Přednáška: Účast v zadávacím řízení a obsah nabídek
31.3.2017
Advokátní kancelář Pelikán & Schelle uskutečnila dne 28.3. 2017 pro svého významného klienta působícího v oblasti tiskových služeb přednášku na téma "Účast v zadávacím řízení a obsah nabídek". V průběhu přednášky byla zodpovězena řada dotazů souvisejících s přípravou a obsahem nabídek do zadávacích řízení. Nový zákon o zadávání veřejných zakázek je oblastí, o níž se zajímají nejen subjekty stran zadavatelů, ale rovněž představitelé účastníků zadávacích řízení. Do budoucna proto chystáme i další podobné semináře a školení.


Martin Pelikán - přednáška: Náhrada škody a plnění smlouvy podle zákona o zadávání veřejných zakázek
24.3.2017
Dne 16. 3. 2017 vystoupil partner Advokátní kanceláře Pelikán & Schelle, Mgr. Martin Pelikán, na školení pořádaném společností 1. VOX a.s., s tématem " NÁHRADA ŠKODY A PLNĚNÍ SMLOUVY PODLE ZÁKONA O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK ". V rámci přednášky byly představeny jednotlivé smluvní typy ve vztahu k uzavírání smluv na veřejné zakázky, jakož i jednotlivé instituty v rámci plnění z uzavřených smluv, možnosti vymáhání náhrady škody ze smluv na veřejné zakázky a otázky související s předsmluvní odpovědností zadavatelů/dodavatelů s ohledem na povinnost uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku. Účastníci školení byli rovněž seznámeni se vzorovými ujednáními v rámci obsahu smluv na veřejné zakázky, která jsou významná jak pro zadavatele, tak pro dodavatele. V rámci školení byla vznesena celá řada zajímavých otázek, např. ve vztahu k otázce uzavírání smluv na veřejné zakázky na služby - rámcové smlouvy vs. samostatné veřejné zakázky na služby na více let.


Veřejná zakázka pro Českou inspekci životního prostředí
9.3.2017
Advokátní kancelář Pelikán & Schelle získala veřejnou zakázku na právní poradenství pro Českou inspekci životního prostředí, v rámci které bude poskytovat právní poradenství v souvislosti se zákonem č. 234/2014 Sb., služební zákon,     v platném znění.


Martin Pelikán se vyjádřil pro Businessinfo.cz: Evropské dotace působí firmám škody, některým rizikům mohou předejít1.3.2017Advokátní kancelář Pelikán & Schelle se vyjádřila pro webový magazín Businessinfo.cz ve vztahu k otázkám souvisejícím s náhradou škody ve veřejných zakázkách, konkrétně ve věci možného uplatnění korekcí dotací jakožto škod způsobených třetí osobou.
Celý článek si můžete přečíst zde: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/evropske-dotace-pusobi-firmam-skody-nekterym-rizikum-mohou-predejit--87232.html  


Advokátní kancelář Pelikán & Schelle se vyjádřila pro ČTK v souvislosti se statistikami v rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Brno 27. února (ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) loni mírně zvýšil pokuty za chyby ve veřejných zakázkách. Celkem uložil sankce za 34,4 milionu korun, což je o osm procent více než o rok dříve. Pokuty uložil v 387 případech, vyplývá ze statistik, které dnes ČTK poskytl ÚOHS.

ÚOHS loni vydal v případě veřejných zakázek 943 rozhodnutí, což je asi o sto rozhodnutí méně než v roce 2015. Poklesl i počet zahájených případů, kterých bylo loni 629, což je nejméně za posledních pět let. Celkem 351 případů úřad loni zahájil z vlastní iniciativy, ostatní jsou na návrh účastníků výběrových řízení.
"Zůstává otázkou, zda důvodem pro nižší počet zahájených řízení není podmíněno novou povinností uloženou zákonem o zadávání veřejných zakázek zaplatit správní poplatek ve výši 10.000 Kč za podání podnětu," uvedla Andrea Pelikánová Schelle z Advokátní kanceláře Pelikán & Schelle.
Tyto firmy musely složit kauce za více než 88 milionů korun, z toho přes 11 milionů propadlo do státního rozpočtu. Jde o peněžní kauce, jež se týkaly případů, v nichž firmy správní řízení prohrály.
ÚOHS loni uložil navíc 107 předběžných opatření. Cílem je pozastavit zakázku do doby, než ÚOHS vydá definitivní verdikt.
Už šestým rokem roste podle statistik ÚOHS počet vyřízených rozkladů, tedy odvolání. V roce 2016 musel předseda úřadu Petr Rafaj rozhodovat v zakázkách u 480 případů, což znamená více než třináctiprocentní nárůst. "Efektivita druhostupňového rozhodování úřadu se projevila v počtu neukončených správních řízení k 31. prosinci 2016, klesl na čtvrtinu hodnoty předchozího roku. Výše uložených sankcí se meziročně zvýšila přibližně o čtvrtinu," uvedl úřad v komentáři ke statistikám. Po odvoláních ÚOHS loni potvrdil pokuty v 132 případech za 26,7 milionu korun.
V posledních šesti letech dal antimonopolní úřad nejvyšší pokuty za chyby ve veřejných zakázkách v roce 2014. V prvním stupni tehdy byly sankce celkem za 72,4 milionu korun.

Činnost ÚOHS ve veřejných zakázkách:

Rok                                Zahájená řízení v 1. stupni                    Výše uložených pokut v 1. stupni v mil. Kč
2011                                    530                                                              28,8
2012                                   650                                                              39,5
2013                                   668                                                               58,8
2014                                   981                                                                72,4
2015                                   803                                                               31,8
2016                                   629                                                               34,4

Zdroj: ÚOHS


Martin Pelikán - přednáška: náhrada škody ve veřejných zakázkách

Dne 16. 2. 2017 vystoupil partner Advokátní kanceláře Pelikán & Schelle, Mgr. Martin Pelikán, na školení pořádaném společností OTIDEA a.s., s tématem "Náhrada škody ve veřejných zakázkách". V rámci přednášky byla představena mimo jiné modifikace předsmluvní odpovědnosti upravené občanským zákoníkem na právní vztahy podle zákona o zadávání veřejných zakázek, předpoklady pro hrazení škody způsobené porušením povinností smlouvy na veřejnou zakázku a mnohé další. Účastníci školení byli rovněž seznámeni s některými vzorovými ujednáními, která lze použít v rámci smluv na veřejné zakázky k usnadnění pozice osoby potenciálně poškozené.
Celé školení provázela bohatá diskuse. Vzhledem k pozitivnímu ohlasu účastníků školení se chystá již nyní další přednáška se stejným tématem, a to v termínu 27. 4. 2017.


AK Pelikán & Schelle se podílela na významném developerském projektu v Jihomoravském kraji

Advokátní kancelář Pelikán & Schelle se podílela na přípravě smluvní dokumentace k zajištění financování významného developerského projektu na území Jihomoravského kraje. Klient poskytnul v této souvislosti úvěr obchodní společnosti zajišťující výstavbu komplexu rodinných domů. Advokátní kancelář připravovala komplexní právní servis zahrnující především přípravu jednotlivých smluv a jejich následné připomínkování.


Doplňování dokladů podle nového zákona o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb.)

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách umožňoval doplňování dokladů pouze ve vztahu ke kvalifikačním předpokladům. Současná právní úprava zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen "NZVZ") rozšiřuje možnosti doplňování dokladů v souvislosti s § 46, který upravuje možnost, že zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Předpokladem pro využití tohoto ustanovení je, aby nedošlo ke změně nabídky uchazeče, přičemž změnou není míněno doplňování chybějících údajů, dokladů, vzorků nebo modelů na základě žádosti zadavatele, kdy tyto podklady nebudou předmětem hodnocení. Vedle možnosti doplňování dokladů na základě žádosti zadavatele zůstává možnost objasnění nabídky, která se vztahuje i na údaje, doklady, vzorky nebo modely, které jsou předmětem hodnocení (oprava položkového rozpočtu, pokud není dotčena celková nabídková cena nebo jiné hodnotící kritérium, je míněna jako objasnění nabídky).



Stanovení kvalifikačních kritérií ve zjednodušeném podlimitním řízení podle nového zákona o veřejných zakázkách (zákon č. 134/2016 Sb.)

Současná právní úprava zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek rozšiřuje možnosti využití kritérií kvalifikace v rámci zjednodušeného podlimitního režimu. Ustanovení § 53 odst. 4 stanoví, že zadavatel může v rámci zjednodušeného podlimitního řízení využít i jiná kritéria kvalifikace, než ta, která zákon stanoví pro nadlimitní režim, přičemž nesmí dojít k porušení zásad podle § 6 zákona (např. bezdlužnost). Zákon současně umožňuje, aby zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení nepožadoval žádné prokázání kvalifikace.